Bank of Japan dnes ráno oznámila rozhodnutí o nastavení úrokových sazeb, které zůstaly beze změny na úrovni 0,5 %. Pro zachování současné sazby hlasovalo sedm z devíti členů bankovní rady, zatímco dva členové prosazovali její zvýšení o 0,25 procentního bodu na 0,75 %. Podle analytiků tento výsledek odráží rostoucí tlak uvnitř instituce na zpřísnění měnové politiky.

Japonská měnová politika je dlouhodobě spojována s podporou ekonomického růstu prostřednictvím velmi uvolněných podmínek. Současná základní úroková sazba ve výši 0,5 % tak představuje nejvyšší úroveň za posledních 25 let. Od roku 2024 centrální banka již třikrát přistoupila ke zvýšení sazeb, čímž je posunula z původní záporné hodnoty –0,1 % na současných +0,5 %.

Prodej ETF a J-REIT

Kromě úprav úrokových sazeb disponuje centrální banka také dalšími nástroji pro řízení měnové politiky v zemi. Patří mezi ně například prodej podílů v burzovně obchodovaných fondech (ETF) či realitních investičních fondech (REIT, resp. J-REIT). Tento postup umožňuje vyrovnávat bilanci centrální banky a zároveň postupně stahovat likviditu z trhu. Podle agentury Bloomberg dosahuje objem prodejů podílů v ETF přibližně 330 miliard jenů ročně (46 miliard Kč), zatímco v případě J-REIT činí zhruba 5 miliard jenů ročně (700 milionů Kč).

Postupné zvyšovaní sazeb a prodej rizikovějších aktiv jasné poukazuje, že BoJ to myslí se zpřísňováním měnové politiky vážně.

Dopad na trhy

Japonské akcie oslabily poté, co centrální banka oznámila, že začne postupně odprodávat své podíly v burzovně obchodovaných fondech. Index Nikkei 225 se během obchodování v Tokiu propadl až o 1,8 %. Tento krok zhoršil náladu investorů, protože se očekává silnější prodejní tlak zejména na akcie velkých technologických firem, v nichž má Bank of Japan významný podíl.

Akciové trhy nebyly jediné, které byly ovlivněné centrální bankou. Ponechaní sazeb a spekulace o jejich dalším zvýšení v tomhle roce vedlo k růstu výnosů japonských státních dluhopisů. Výnos na 5ti letých státních dluhopisech vyrostla o 4,5 bazických bodů na nejvyšší level od roku 2008. Výnos na 10ti letých dluhopisech rostl o 4,5 bazických bodů na hranici 1,640%.

Status carry-trade měny v ohrožení

Japonský jen byl dosud jedinou měnou s negativní úrokovou sazbou v rámci koše 31 sledovaných měn.

Krajina vycházejícího slunce dostatečně těžila ze situace, kdy si investoři půjčovali v Japonsku a přesouvali dané prostředky na lépe úročené investice. Byl to jeden ze způsobů, jak se krajina snažila alespoň částečně zajistit proti negativnímu vývoji japonského jenu, který trvá už dvě desetiletí. Tenhle status se postupně mění.

Jen dlouhodobě oslabuje i vůči české koruně. Od roku 2020 koruna posílila o 42% pod úroveň 14 haléřů za 1 jen.